Krizová připravenost

Tato kapitola nesouvisí s krizovým řízením podniku, tomu se věnuji v rámci poradenství a managementu. Tato kapitola je o zajištění krizové připravenosti ve smyslu krizové legislativy a všech souvisejících právních předpisů.

Možná bude na úvod vhodné zmínit, proč se ekonom a manažer věnuje i zajištění krizové připravenosti a jak jsem se k tomu dostal?

Vše začalo v lednu 2014, kdy po dlouhé nemoci zemřel můj otec, který se tomuto oboru věnoval dlouhá desetiletí. A vzhledem k tomu, že jsme v historii na řadě zakázek spolupracovali a že mě naučil vše, co uměl, bylo logickým krokem převzít “rodinnou živnost” a pokračovat v tom, co on vybudoval.

A tak od té doby zajišťuji krizovou připravenost (včetně subjektů kritické infrastruktury), zpracovávám krizovou dokumentaci (včetně povodňových plánů, plánů krizové připravenosti, plánů materiálně-technického zabezpečení, akceschopnosti aj.), zajišťuji pro smluvní partnery veškeré náležitosti v oblasti Operační přípravy státního území (ODOS, OMN) apod.

Je to pro mě minoritní činnost, kdy jednotlivé projekty v rámci kalendářního roku by se daly napočítat na prstech jedné ruky, přesto je to činnost, kterou mám rád. Pravidelně si doplňuji vzdělání a účastním se konferencí pořádaných Ústavem bezpečnostního inženýrství Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, akcí pořádaných Institutem ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč (HZS ČR) a akcí pořádaných Českou asociací bezpečnostních manažerů, jíž jsem zároveň i členem.

Rovněž jsem externím odborníkem a oponentem Ministerstva vnitra pro oblast bezpečnostního výzkumu.

V rámci zajištění krizové připravenosti se na mě můžete obrátit s přípravou jakékoliv krizové dokumentace – tedy od analýzy bezpečnostních hrozeb a rizik, přes zpracování krizových plánů (plán krizové připravenosti, plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, povodňové plány, pandemické plány, havarijní plány, plány přednostního očkování, akceschopnosti, materiálně – technického zabezpečení, dílčí plány obrany, plány hospodářské mobilizace a nezbytných dodávek, opatření hospodářské mobilizace atd.), až po podporu při ochraně kritických a obranných infrastruktur (zajištění veškeré dokumentace, součinnostní dohovory apod.).

Samostatnou kapitolou je pak krizový plán podniku, kdy kombinuji zajištění krizové připravenosti s ekonomikou podniku a jeho řízením. Jedná se o unikátní koncept, který pomáhá podnikům předcházet mimořádným situacím (nejen těm z pohledu tzv. “krizové legislativy”, jako je např. epidemie nebo havárie vodního díla, ale i těm z pohledu řízení podniků, např. přerušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, růst nákladů, vymáhání pohledávek, pokles mzdové produktivity apod.), minimalizuje dopady těchto mimořádných situací a umožňuje rychlou, a v řadě případů i levnou, obnovu funkcí podniku.